„ilustrační foto – Jindřich Štreit“

S panem Františkem jsme přišli do kontaktu na lavičce v parku. Služby Armády Spásy znal již z minulosti, nicméně je přestal využívat, protože nedokázal vycházet s ostatními uživateli těchto služeb. Zprvu tedy jakoukoliv naši pomoc odmítal, ale při našich dalších pokusech se pan František rozpovídal o svém trápení, závislosti na hracích automatech. Hrál neuvěřitelných 28 let a během této doby přišel nejen o byt, ale i o ženu a děti. Mnohokrát se pokoušel o léčbu, ale nikdy na žádném léčení nevydržel déle než měsíc. Nakonec všechny své snahy vzdal a smířil se s tím, že bude žít na ulici a že celý svůj důchod vždy “nahází” do automatů do tří dnů od toho, co ho obdrží. Po zbytek měsíce pak žil z toho, co mu dali kolemjdoucí lidé.  Díky trpělivosti našich sociálních pracovníků se nám podařilo pana Františka přimět ke změně života, zejména mu poskytnout noclehy skrz Nocleženky a léčení závislosti. Jako první krok, potřeboval pan František navštívit psychiatra, který mu napsal doporučení k léčbě. Sám se ale k lékaři bál, a to hlavně proto, že přišel asi o 50 % sluchu a nevěděl, jak by se tam domluvil. V rámci péče o zdraví, kterou v terénu také poskytujeme, mu pracovníci nabídli doprovod k lékaři. Paní doktorka pana Františka vyšetřila a doporučila léčbu v psychiatrické léčebně. Poté nastoupil složitý kolotoč k nalezení vhodné léčebny, protože v mnoha zařízeních ho kvůli špatnému sluchu nebo nemožnosti účastnit se společných terapií nebylo možné přijmout. Několik odmítnutí se bohužel projevilo na jeho motivaci a chuti do života. Nakonec se pro pana Františka podařilo sehnat naslouchátko, mohl nastoupit do léčebny a opět se pokusit stát na vlastních nohou. Jeho příběh ještě zdaleka není u konce, ale my věříme, že se vše v dobré obrátí.